Sen světlanáře

V roce 1947 natočili někteří bývalí členové brigády Jana Žižky krátký film zachycující nejslavnější partyzánskou akci: zajetí generálmajora Dietricha von Müllera v dubnu 1945. O rok později plánovali znovu vzít do rukou zbraně, ale nepřítel nebyl tak snadno identifikovatelný. Jak vzpomínali na svou partyzánskou minulost v celách komunistického režimu?

Zdroje:
Partyzánský oddíl Chřiby (1947, tvůrci neuvedeni)
Kohout plaší smrt (1960, r. Vladimír Čech)
Cesty mužů (1972, r. Ivo Toman)
Ve videu je použita skladba Underwater 02 od Sary Afonso.

Dokument “Partyzánský oddíl Chřiby” vznikl pravděpodobně ve zlínských ateliérech jako vzpomínka na činnost jednoho z oddílů největšího partyzánského uskupení v českých zemích, který působil v oblasti východní Moravy. Osudy tohoto dokumentu byly pohnuté. Jeden z aktérů snímku, pozdější velitel štábu organizace Světlana Antonín Slabík, zachránil tento film při jednom z přechodů hranic. Spolu s ním se dostal film do Austrálie, kde se v současné době nachází v rodinné pozůstalosti. Digitalizovanou verzi tohoto snímku laskavě poskytl pro účely této výstavy jeho prasynovec pan Aleš Macháč.

Součástí výstavy je i komiks, který ilustruje, jak se aktéři příběhu mohli v jednotlivých dobách cítit. Úvodní část komiksu se soustředí na prokreslení historického kontextu vzniku Světlany. Svou roli hrály partyzánské kořeny jejích členů, role Sovětského svazu jako vítěze nad nacismem a levicové nálady, které se šířily celou Evropou.
—
Komiks ke stažení

V části Historikova dílna si můžete na vlastní kůži zkusit roli historika, který se proplétá houštinou pramenů – úředních záznamů o činnosti skupiny z produkce tehdejší Státní bezpečnosti. Dokumenty můžeme využít i pro práci v hodině.
—
O čem nás informují historické dokumenty?
Rozkaz číslo 1
Rozkaz číslo 2
Zápis výpovědi Jaroslava Turečka z roku 1955
Zpráva inspekce MV z roku 1964

Příběh organizace Světlana je ukryt v desítkách tisíc dokumentů z provenience bezpečnostních složek a justičních orgánů. Vyznat se v této změti materiálů je velice obtížné. Připravili jsme několik souborů pramenů, které ilustrují jednotlivé aspekty činnosti Světlany a jejích aktérů. Jaké byly politické názory a hodnotové zakotvení vedení organizace? Jaké metody používala Státní bezpečnost v boji proti Světlaně? Jaké byly osudy odbojářů a jejich podporovatelů, příslušníků StB a jejich spolupracovníků? Tematicky uspořádané sety pramenů jsou připravené pro každého, kdo se na tyto otázky pokusí najít alespoň rámcové odpovědi.
—
Set 1: Politická identita členů organizace Světlana
Set 2: Metody práce StB
Set 3: Příběh Václava Kocourka
Set 4: Osobnost Ludvíka Hlavačky
Set 5: Odbojáři
Set 6: Spory o Světlanu ve Státní bezpečnosti

Téma

Výstava o organizaci Světlana sleduje nejen osudy jejích členů v širších souvislostech, ale i proměny vyprávění o tomto případu. Tématem výstavy je souvislost druhého a třetího odboje, složité motivace vedoucí ke třetímu odboji, politické pozadí této rezistence, způsob, jakým se s ní komunistická moc vypořádala, a „druhý život” některých aktérů. Jsou to témata složitá a náročná na pochopení, je proto nezbytné dodat žákům předtím, než půjdou na výstavu, alespoň základní historický kontext.

Historický kontext

Využít můžete lekci Pluralita postojů vůči režimu v 50. letech 20. století, která ilustruje různé způsoby vyrovnávání se s nastupující komunistickou totalitou. Lekce je založena na srovnávání několika filmových ukázek ilustrujících širokou škálu postojů obyvatelstva od ztotožnění se s režimem až k jeho odmítání. Lekce je koncipována na 90 minut výuky, můžete ji ovšem dle svého uvážení redukovat. Pokud vám vzdělávací cíle lekce nevyhovují, můžete využít jakékoli jiné materiály, ale před návštěvou výstavy by měli žáci nějaký historický úvod absolvovat.

Návštěva výstavy

Při vlastní návštěvě výstavy se třídou je dobré mít na paměti, že bez jasně zadaných úkolů budou žáci výstavu procházet nesoustavně a povrchně. Pozorné a systematické „čtení” výstavy se zvýší, pokud vybavíme žáky pracovními listy. Připravili jsem pro vás tři varianty pracovních listů, takže můžete třídu rozdělit do několika skupin (ideálně se 3–4 členy) a ke každé variantě tak vytvořit 2–3 skupiny.

Pracovní listy

Pracovní listy se zaměřují na širší kontext příběhu a zároveň cílí na důležité aspekty historické gramotnosti: snaží se vést žáky k reflexi „časovosti”, tedy vědomí souvislosti podoby vyprávění s konkrétním dobou, ve které toto vyprávění vzniká. Dalším důležitým fenoménem, na který výstava ve vztahu k žákům cílí, je vědomí multiperspektivy v náhledu na dějiny - tedy, že každý příběh se dá vyprávět z několika úhlů pohledu a my si musíme mezi těmito perspektivami vybírat a rozhodovat, které jsou pravdivé (či alespoň pravděpodobnější) a které nikoli (méně či vůbec). Třetí téma, na které se tvůrci výstavy zaměřili, představují samotní prostředníci (či stopy) minulosti, se kterými historici pracují, tedy prameny.

Reflexe výstavy

Reflexe výstavy, provedená nejlépe hned příští hodinu po její návštěvě, je nezbytností. V rámci samotné výstavy zpravidla nezbývá čas ani prostor na recepci výsledků žákovského bádání, ani na práci s emocemi. Rozporuplný a nejasný příběh Světlany může vyvolávat řadu otázek reflektujících nejen minulost, ale i současnost, nejen problémy historické, ale také morální a mravní. Byla by škoda těchto podnětů nevyužít. Žáci mohou v hodině prezentovat výsledky svého bádání a v rámci diskuse propojovat své dílčí postřehy do celkové syntézy: Co byla Světlana? Co o ní dnes víme? S jakými problémy se potýkali a potýkají její aktéři? Co jsme se dozvěděli o naší minulosti a současnosti?

Přejeme vám, aby se návštěva naší výstavy stala příjemným zážitkem pro vás i pro vaše žáky. Budeme rádi, když se s námi podělíte o vaše postřehy a o způsoby, jak jste s ní pracovali a jak s ní pracovali vaši žáci.
—
E-mail: infoD21@ustrcr.cz